← Zpět na blog

11. října 2018 · Ze života

Dívej se na krásu života

Dívej se na krásu života

Dnes jsem jela do Ústí nad Labem nechat doinstalovat telefon. Sekl se při instalaci a byl najednou marod. Naštěstí jsou lidé, kteří si s ním věděli rady :)

Je pravda, že mi nebylo moc valně, zůstávala jsem doma, odvolala jsem i schůzku v Praze, auto u autíčkového opraváře.. bylo mraky důvodů proč se cítit tak trochu nekomfortně.

Vy, kteří mě znáte víte, že hodně vnímám nedobré energie v oblasti žaludku, a to je právě teď ten případ. Nevím proč, neznám důvod, ale tak to teď mám.

Jeli jsme s Ivanem cestou do Ústí a já bylo naprosto okouzlená. V slunci tančily všechny barvy světa. Stromy kvetou zbarveným listím a normální cesta po dálnici najednou byla lemovaná barevnou krásou. Lesy v dálce se zabarvují. Letos je hodně slunečný podzim a tak je barva podzimu krásnější než kdykoliv před tím.

Toto je můj vjem a teď nechám proudit kus Boží lásky k vám:

Zdá se ti svět šedivý a nedokonalý? Myslíš, že opravdu takový je?

Víš, kdybys neznala šeď deštivých dní, neopěvovala bys barevnou krásu nasvícenou tím zlatým světlem slunce.

Je to jako v životě. Zažíváš horší dny, abys v lepších vnímala jejich krásu a sílu. Aby sis na ty horší vzpoměla jako na ten nejluxusnější dar, díky kterému mohla přijít mnohá pochopení a tvá cesta krásnější a hezčí.

Když není ti hej, nech čas plynout, jen poděkuj si za to, že jsi a smiř se sama se sebou. Netlač na pilu, jen dělej to, co vnímáš jako svůj čas a dar. Nic víc není potřeba.

Mizérie poleví a ty zjistíš, jak krásný život máš. Potom si poděkuj a poděkuj svým milovaným za to že je máš, že sebe máš, že život máš.

Ano, i pro mě dost uvědomění, nemyslíte?

Píšu takhle každou středu.

Jeden text týdně, nic víc. Žádné nabídky, žádné „poslední šance“. Když chceš, ať ti přijde, nech mi tady adresu.

Odhlásit se můžeš kdykoli, jedním kliknutím v každém dopise. Adresu nikomu nedávám — jak nakládám s údaji.